1. Martin Kamarád

Martin Kamarád, 42 let, starosta města, Přibyslav, Občanská demokratická strana


Malý rozhovor o důležitých věcech

1. Jaké byly uplynulé čtyři roky?

Především, bráno zpětným pohledem, velmi rychlé. S údivem teď zjišťuji, jak rychle utekly a jsem opakovaně překvapen tím, že stojíme před dalšími komunálními volbami. Mám pocit, že jednání o budoucí formě řízení radnice po volbách 2014 skončila tak před týdnem. Byly to roky plné práce, učení se, roky mnoha těžkých rozhodnutí. Zároveň, ale byly lety plnými radosti z každé maličkosti, která se povedla, radosti z dětí které mi rostly před očima. Troufám si říci, že pro mne byly tyto roky roky šťastnými a jsem nesmírně poctěn a vděčen, že jsem mohl stát po tuto dobu v čele Přibyslavi a mluvit jménem jejích občanů. Jaké byly tyto roky z pohledu občanů, se dozvím za pár dní.

2. Muž tvoří a vychovává svět. Muže však vychovává žena - tolik citát slavného středověkého spisovatele. Jak je to u Vás, jakou oporou je ti žena?

Zdá se, že se toho od středověku moc nezměnilo, alespoň v některých věcech. Ne, že bych se ženou systematicky konzultoval svoji práci, ale mám rád její pohled na některé věci a dění ve městě a můžu se v tomto spolehnout na její zdravý úsudek a ženský smysl pro detail. A je to samozřejmě ona, která zajišťuje většinu povinností souvisejících s běžným chodem rodiny.

3. Léta běží, děti rostou - máš na dost času, aby si užily ony tebe a ty je?

Čas, který mi po práci zbývá, se snažím trávit se svými dětmi. Proto jsem také rád, že pracuji v Přibyslavi. Jsou ještě ve věku, kdy mají zájem a oceňují veškerý čas strávený s rodiči a mám radost z každé chvilky strávené s nimi. Jsem si vědom, že čím budou starší, bude těchto chvil míň a míň. Možná také proto je všechny vedu ke stolnímu tenisu, který v podstatě díky synu Prokopovi v Přibyslavi trénuji. Takže, když už si tento sport vybral jeden, vedu k němu všechny ostatní, abych je měl ještě nějaký čas po ruce. Zatím se moc nevzpouzí.😊

4. Kdybys mohl mávnout kouzelným proutkem, co bys chtěl okamžitě změnit (klidně více možností)?

Přiznávám se, že se mi trochu příčí takto přemýšlet, neboť vím, kolik úsilí a práce ve skutečnosti stojí každá, byť jen drobná změna. Ale dobrá. Měl bych dvě taková nesplnitelná přání, ale když se jedná o kouzelný proutek, předpokládám, že by je splnil. Strašně rád bych byl, kdyby zmizely zbytečné spory. Ne spory a pře, ty jsou nezbytné a důležité pro to, abychom se posouvali kupředu, ale zbytečná trucovitost a zášť, kterou dokážeme rozpoutat peklo na zemi sobě i druhým, které se těžko zastavuje i po desítky let. Pak bych měl ještě jedno nesplnitelné přání. Abychom uměli naučit své děti nacházet štěstí sami v sobě. Největší bolest a bezmoc, kterou v životě prožívám je, když našeho Jáchyma odváží s brekem (tedy spíš řevem) na operační sál a já vím, že prožijeme několik bezesných bolestivých nocí, ve kterých mu nemůžeme pomoci. A pak pokaždé se s ním vracím do lázní, kde potkávám desítky dětí s podobnými zážitky. Nikdo z nich nemá svou nemoc rád, ale většina z nich umí být v rámci svých možností šťastná. Proč to tak často neumíme my, zdraví lidé, je mi záhadou.

5. Co je podle tebe nejdůležitější udělat v Přibyslavi v následujících letech (klidně více možností)? 

Zrekonstruovat sportovní areál TJ Sokol Přibyslav, zrekonstruovat náměstí, včetně chodníku podél I/19, dokončit infrastrukturu v místních částech, pracovat na zachování funkčnosti odpadového hospodářství, připravit další možnosti pro rozšíření města (byty, rodinné domy), je toho moc a moc i pro další generace.

6. Může být starosta kamarád?

Jistě, může být Kamarád i kamarád. A to i přes to, že se občas musí pohádat a řešit nepříjemné věci. Radši bych ale přestal být starostou, než kamarádem.

7. Původní povolání lesníka tě určitě nenechává chladným v tomto horkém létě. Co říkáš tomu, co se děje v českých lesích?

Prožíváme malou tragédii v přímém přenosu v podobě rozsáhlé kůrovcové kalamity a nutno říct, že došlo v tomto případě k naprostému selhání státní správy, alespoň co se týče reakce na tento stav. Bohužel celé toto není pouze důsledkem výsadby smrku na nevhodných stanovištích, ale absencí respektu k vlastnictví lesů u nás, katastrofálního způsobu hospodaření ve státních lesích. Zachránit alespoň nějaký podíl lesů v lokalitách obdobných Přibyslavsku může už pouze počasí. Pro mnohé vlastníky bude tato kalamita bojem o přežití. I městské lesy budou muset začít počítat více s náklady než výnosy.

8. Vzpomeneš si na něco, co tě v uplynulých letech opravdu dojalo?

Dojímám se na chlapa docela často a rád, i když to samozřejmě nedávám najevo. Pravidelně mne dojímají večery se zapadajícím sluncem na horách, dojímá mne každý podařený výstup, dojímají mne právě osudy dětí, které potkávám v lázních či nemocnicích. To jsou často hrdinné příběhy, byť si to hrdinství sami nezvolili a tak nějak na ně zbylo.

9. Vzpomeneš si na něco, co tě v uplynulých letech opravdu rozveselilo?

Mám rád humor, takže jsem veselý dost často. Vezmu to ale v souvislosti s prací starosty. Radost mi dělají svatby a oddávání vůbec. Svatební projev, pokud nemá být monotónní a mají se u něj účastníci zamyslet i zasmát, je někdy balancování na hraně. A mám radost, když se nám podaří se svatebčany naladit na jednu notu a společně se třeba i zasmějeme.

10. Věříš lidem, věříš Přibyslavi?

Kdybych lidem nevěřil, nemohl bych dělat to, co dělám. Skoro si začínám myslet, že základní a nezbytnou kvalifikací starosty by mělo být to, že má rád lidi a má rád své město. Mám důvod věřit lidem v Přibyslavi, jsou to oni, kdo skutečně tvoří ten bohatý společenský život, který tu máme. Rád lidi potkávám a mluvím s nimi. Ta láska už není ve stádiu zamilovanosti, jsem si vědom, že soužití lidí přináší i věci, které nejsou pěkné na první, ani na ten hlubší pohled. Žije zde u nás spousta skvělých lidí a jsem moc rád, že se s nimi mohu potkávat. Každý máme své chyby, ale mám pevnou víru v to, že když budeme mít svůj pohled aspoň trochu upřený i na prospěch těch, kteří žijí vedle nás a s námi, dokážeme z Přibyslavi vytvořit jedno z nejkrásnějších míst k životu. Stačí jen vědět, že k tomu, abychom mohli sami růst, postačí, když pomůžeme v růstu těm, kteří žijí okolo nás.